S rouškou na Severomoravskou chatu

Letošní velikonoce jak všichni víme byly poněkud netradiční. Řádí nám tu moribundus údajně od soudruhů z Číny, já už měsíc sedím doma na zadku a hraji si s klukama na školu.Všechny nás to ohromě baví. Ještě pár týdnů a počítám, že si zajedu na Mírov, ale nejspíš tam nepojedu na kole a chvíli si tam posedím. Konec politiky jdeme na kolo.

Ráno o Velikonoční neděli jsme na značkách, počasí nám přeje a tak docela na lehko vyrážíme na cestu, které předcházela v sobotním odpoledni provedená generální údržba našich kol. Dominik se dočkal přechodu na bezdušový systém. Míříme do Rudy nad Moravou, která díky železniční stanici může být vhodným startovacím bodem pro mnohé cyklisty cestují za cyklo zážitky vlakem .

Na konci obce před čerpací stanicí odbočujeme vlevo a začínáme zlehka sbírat první výškové body. Projedeme Hostice a za autobusovou zastávkou Na drahách opouštíme pohodlí asfaltu odbočením vlevo na obslužnou cestu k domkům ve svahu . Začínáme docela razantně stoupat a tak hned za posledním domem jdeme pěšky. Naše výlety do kopců pojímáme vždy jako cykloturistické, takže se nestydíme občas kolo spíše tlačit. Kombinací šlapání, tlačení a občasných přestávek na kochání se nabízejícími výhledy na kopce Hanušovické vrchoviny a Jeseníky stoupáme k rozcestí nad Janoušovem.

U přístřešku doplňujeme energii a opět se kocháme výhledem do kraje. Poté pokračujeme k dalšímu rozcestí – Janoušov, Na domečku, kde opouštím cyklotrasu 6223 a šplháme po modré turistické trase Janoušovského okruhu směrem k loukám Na Wilsonu. Mladší Filip začíná mít svou první a také naštěstí poslední krizi, což operativně řeším a za použití obyčejného obvazu suplujícího tažné lano, se ze mě stává tažný osel.

Na Wilsonu ve výšce 740 m.n.m končí dnešní ostřejší stoupání. Opouštíme modré turistické značení a zahýbáme vlevo na mírně klesající polní cestu vedoucí na rozcestí U Koubovy louky. Tam zatáčíme vpravo zpět na cyklotrasu 6223, po zpevněné lesní cestě zlehka stoupáme na rozcestí Čečel, kde chvíli odpočíváme a doplňujeme energii před dalším stoupáním.

Na rozcestí končí cyklotrasa 6223 vydáváme se vpravo, kde na ni navazuje cyklotrasa 4071. Následuje malé, ale strmější stoupání k rozcestí Hrubý les, pak prakticky po vrstevnici šlapeme nečekaně kam jinam než opět k dalšímu rozcestí – Bouda, máme za sebou nejvyšší bod dne ve výšce 885 m.n.m. Na rozcestí Bouda končí zpevněná lesní cesta, nahrazuje jí krásný nový asfaltový povrch a my pomalu klesáme okolo pramene Březné ke Kapli Nejsvětější Trojice v nadmořské výšce 862 m.n.m.

Na plánovanou polévku na Severomoravské chatě je to už jen kousek. Po pár minutách šlapání jsme v hlavním průjezdním bodě dne. Opět se chvíli kocháme, tentokrát proměnu výhledem na Králický Sněžník.Přichází zklamání dne – polévka došla. Nepohrdáme tedy nabízenou klobáskou s křenem a chlebem. Protože jsme žízniví dáme dáváme si se ženou po jednom chmelovém a děti klasiku – Kofolu.

Nastává čas vyrazit zpět k domovu. Klesáme k rozcestí Pod Svatou trojicí, zatáčíme vlevo na lesní cestu, která je zároveň cyklotrasou 4077, chvíli opět malinko stoupáme, abychom si užili sjezd až do obce Holní Orlice. Když už jsme v Horní jedeme do Dolní Orlice. U křižovatky se silnicí první třídy,, kde je celoročně hustý automobilový provoz najíždíme na cyklostezku vedoucí z Králík do Červené vody.

Následuje překvapení dne. V Červené Vodě si dáváme naši první letošní točenou zmrzlinu a je to super vzpruha nejen pro děti. Z Červené Vody do Mlýnského dvora musíme po silnici první třídy protože zde není cyklostezka. Z Mlýnského Dvora pře Heroltice šlapeme do Štítů, kde na náměstí chvilku relaxujeme u kašny a v místní večerce doplňujeme vodu. Ze Štítů volíme cyklotrasu 521 a údolím Březné jedeme na Drozdovskou pilu, kde je nás překvapuje otevřené výdejní okénko – to bývá otevřeno standardně jen o sobotách a tak následuje malé pivko pro povzbuzení.

Následuje cesta do Hoštejna , tam se napojujeme na cyklotrasu 6232 a údolím Moravské Sázavy šlapeme k Hněvkovu, kde po cyklostezce na opuštěném železničním tělese jedeme k místnímu železničnímu skanzenu. Chodíme tam s dětmi docela často, proto tentokrát jen projedeme okolo a míříme k Zábřehu, kde náš cyklovýlet končí. V nohách máme krásných 76 km a nastoupaných 1037 výškových metrů.

Odkaz na Mapy.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *