Člověk míní, COVID mění aneb ohlédnutí za rokem 2020 – díl 2.

Filip se adaptoval na nášlapy až překvapivě rychle a tak nás první květnová cesta vede na odpočinkovou klasiku z Olomouce přes Litovelské Pomoraví zpět domů, což je krásných 70 kilometrů prakticky po rovince. Probíhající lockdown nás omezuje jen v návštěvě naší oblíbené restaurace v půli cesty – v litovelské Záložně. Ten den jsem se po pár letech podíval i k soutoku Moravy a Moravské Sázavy. Další víkend míříme na Rabštejn, kde mají otevřené výdejní okno a skvělé borůvkové knedlíky. Je to sice do kopce, ale co si vyšlapeme to si také sjedeme. Celá naše rodinka měla ten den krásných 93 km v nochách. Někteří odpadli, ale naše ultras jádro ( já a Dominik ) následující den po ránu nasedá do vlaku směr Hradec Králové a dáváme si první 100+ km po Labské stezce z Hradce k přehradě Les Království a zpátky až do Pardubic.

Litovelské Pomoraví: | Lovecká chata – žízeň je sviňa | Na polích okolo Babišovky | Mamina na cestě k soutoku |

Cesta na Rabštejn: | Na cestě | A tati bude jeden knedlík stačit ? | Family photo |

Přehrada Les Království: | Na hrázi | Do pozoru | Kunětická hora a už tám budém ? |

11.května přichází rozvolňování, národ bere útokem kadeřnictví. My bereme útokem Lanškrounsko, navštěvujeme hlásku na Kypuši nad Lanškrounskými rybníky a poldr u Žichlínku. Po zbytek měsíce objevujeme krásy našeho blízkého okolí. Poslední květnový den točíme kola pěšinkou za městem okolo Moravské Sázavy, Dominik zastaví, jde si odskoči. Já s Fildou a mamčou jedeme pomalu dál a Fífa pronáší památnou větu : “ Zas pojede jak prase a ještě si rozbije hubu“. Jen to dořene, já se otočím a koukám jak se z Dominika cyklisty stává Dominik letec. Přeletěl řidítka, udělal salto, pak teprve odepnul pedál a krásně ryje tváří zem zatím co jej kolo hladí po zádech. Domik je naštěstí je OK, kdežto přední ráfek je KO. Jenže nás nic nezastaví, rovnám ráfek do stavu nouzového dojetí, doma proběhne rychlá výměna předního kola a opět vyrážíme.

Lanškrounsko: | Cestou necestou | Výhled na Lanškrounské rybníky z Kypuše | Family photo |

Polety okolím: | Letec a následky | Výhled na Úsov a okolí | Čertova brána u Mladče |

Červen

Distančka nám začáná malinko přerůstat přes hlavu, chce to prochu vypnout. Ve škole si bereme dva dny volna a jen s Dominikem mizíme na cyklotrip Jižní Moravou. První den vyjíždíme z Hulína přes Hodonín do Břeclavi a následující den absolvujeme kochací kolečko Lednicko Valtického areálu, tentokrát konečně včetně návštěvy minaretu, který jsme při našich minulých návštěvách Lednice vynechali. Krásných 190 km v nohách. Po návratu na konci týdne venčíme naše kola a celou rodinku na Paseckých vodopádech. Následující dva týdny nebylo na kolo čas. Přijel bratr a jeho banda ( 4 děti ), Fífa měl narozeniny a počasí tomu taky tak nějak nepřálo.

Jižní morava: | Letecké muzeum u Kunovic | Lávka Velké Moravy – ilegálně přecházíe hranici | vinice před Břeclaví | Minaret v Lednici | Lednice | zámek Pohansko |

Pasecké vodopády: | Fífa a voda | vodopád | pole plné červeného plevele |

Když se udělalo konečně líp, Fílip pořád prudil, že my si jezdíme s Dominikem dvoudenky a s ním jen okolo komína a že by taky rád někam na dvy dny. Prej když už mu bylo osm tak to zvládne. Otvírám mapy.cz a začíná se plánovat. Streda Google našel ubytování za super lowcost price. Domácí rozhlas hlásí – jede se Labsko – Vltavská ze Schöny do Prahy. Byly to skvělé dva dny ryze pánské jízdy narušené za Mělníkem ztracenou Němkou, která ač důchodového věku, rozhodla se v době covidové jet Labskou z Hamburku do Prahy ( o tom podrobněji někdy příště ). Opět krásných 180 km v nochách. Fífa je prostě borec. Následující víkend míříme údolím Tiché Orlice do Letohradu, kde máme svoji oblíbenou výletní restauraci Nový dvůr oslavit i Dominikovi narozeniny. Z Letohradu se teleportujeme do Rudy nad Moravou a užíváme si místního koupaliště.

Labsko Vltavká: | v půl páté ve stanici | v deset na hranici | rozvodněné Labe | na návštěvě v Terezíně | před Mělníkem | na konci naší cesty i s Helgou |

Údolím Tiché Orlice: | na cyklosztezce před Letohradem | oslavenec | koupačka |

Červenec

V červenci se jezdí Stará dáma a my inspirováni Tour de Frace založili novou tradici – výjezd na Dlouhé stráně v prvním týdnu prázdnin. Náš první ročník jsme si vychutnali dosytosti 1466 nastoupanými výškovými metry a trasou dlouhou skoro 105 km. Znaveni jsme si naplánovali třídenní relax pod stanem na koupališti v Rudě nad Moravou, kam jsme vzali i neteř Amálku. Cestou tam i zpět prošel konečně pořádným testem náš značně přeložený cargo vozík od XLC. Koncem druhého červencového týdne jsme navštivili v rámci vyjížděk okolo komína Levandulový statek v Bezděkově, pokud máte rádi fialovou barvu, vůni a chuť levandule a cokoliv v kombinaci těchto vlastností doporučuji navštívit.

Tour de Dlouhé stráně: | brouk na rámu | na rozcestí | vítězně na vrcholu | Horní nádrž Dlouhé stráně | výhled do krajiny – Praděd | na Dolní nádrži |

Relax s Amálkou: | náš gang | vítězně postavený stan | ženský u vody | hop | hlad | tahoun |

Levandulová: | čmelák | trakař | a zase ta fialová |

Polovina července za námi a Polsko před námi. Po ránu sedíme s Dominikem ve vlaku a jedeme do Lipové Lázně, tam nasedáme na kola a loudáme pohodovou krajinou přes Javorník okolo Otmuchovského jezera k Nyskému jezeru. Nyské jezero je dle průvodce na webu ideální místo na koupání, realita zeleného brčálu nás však od koupání odradila a raději jsme pokračovaly dále kochat se krásou Nysy a zpět na vlak do Velké Kraše. Po zbytek měsíce následovaly krátké polety okolo komína. Poslední červencový den jsme absolvovali netradiční exkurzi na letišti Václava Havla v Praze.

Polsko 2020: | na hranici | Otmuchov – kostel sv. Mikuláše a sv. Františka | výhled na Nyské jezero | dobro došli u brčálu | Nyské jezero | Vratislavská věž v Nise |

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *