Člověk míní, COVID mění aneb ohlédnutí za rokem 2020 – díl 1.

Řeka morava kousek před Mohelnicí

V březnu to bylo rok co přišel. Nečekán, nezván dorazil COVID. Teď nás už druhým rokem obchází strach, nejistota a zklamání. Vládne nám politická lůza, kterou se většina národa bohužel nechává stále ujišťovat, že bude líp a tak poslušně sedíme doma na prdeli a čekáme a čekáme. Posun však nepřichází. Momentálně jsme ve stavu z Blatného do louže…


Leden

Loni v lednu jsem započal velké přípravy na cestu do Hamburku. Mnoho hodin jsem strávil čtením cestopisných blogů, hledáním zajímavých videí o Labské stezce na YouTube, získáváním informacím o trase a v neposlední radě postupným nakupováním potřebné výbavy.

Únor

V únoru bylo vše potřebné nakoupeno. Plánovaná cesta otce a syna se začala postupně měnit v expediční cyklodovolenou celé naši rodiny. Uprostřed obývacího pokoje vyrostl na několik dnů dokonce jeden ze dvou zakoupených stanů, ve kterém kluci testovali naši expediční výbavu. Já začal pomalu probouzet kola ze zimního spánku. Všechny naše stroje dostaly postupně kvalitní předsezónní servis. Kluci marodí a tak se jedu inspirovat na festival Cyklocestován do Frýdku Místku jen se svojí drahou polovičkou.

| Jedna z našich návštěv v Decathlonu, kdybycho tenkrát tušili co nás za pár týdnů čeká … | Stan uprostřed obývacího pokoje ? U nás žádný problém 🙂 | Se zkušenou cyklocestovatelkou Monikou Vackovou na festivalu Cyklocestování 2020 … |

Březen

Na začátku března jsem se pomalu začal plánovat jak dostat celou rodinku s koly a vozíkem vlakem k Severnímu moři na začátek naši cesty. Dal jsem na rady mnohých cestovatelů a namísto českých dopravců jsem se poohlédnul po těch zahraničních. Deutche Bahn byl s jízdným ve výši 70€ jasný vítěz. Stačilo jen vyplnit pár informací, zadat číslo karty a jízdenku jsem mohl zakoupit, jenže něco v hlavě mi začalo našeptávat, abych s nákupem tak nespěchal. Jak se ukázalo, moje silná předtucha konce expedice ještě před jejím počátkem se začala naplňovat. Záhy přišel první lockdown a svět se pomalu, ale jistě začal řítit do covidí pasti. Moje děti začínají přechází na distanční výuku, prozatím ještě off-line. Sem tam, jak to umožnuje počasí jezdíme po velmi blízkém okolí a taky testujeme vozík, prozatím nákupy z Kaufu.

| Naše první vyjížďa … | Naše první distančka … | Naše první cesta s vozíkem … |

Duben

Na začátku dubna jsme stále seděli doma na zadku, šili roušky ze všeho co bylo zrovna po ruce. Pomalu nám začalo docházet to smutné a trpké zjištění o možném termínu naší expedice. Letos to určitě nebude. Proč zkoumat cizí kraje, když prakticky za humny máme tolik nenavštívených míst. Pomalu vytahujeme kola a sem tam jezdíme nenáročné vyjížďky okolo komína. Naše první cesta vede tak jako každým rokem na Drozdovskou pilu, pak následují polety na místa pro nás nenavštívená jako je Severomoravská chata, rozhledna Pastýřka u Moravské Třebové. Po několika desetiletích jsem se podíval alespoň přes plot (😔) na rozhlednu Lázek. A jinak blbneme na kolech po lesích a cykloztezkách v okolí.

| Lázek … | Mamina cestou na Severomoravkou chatu … | Když potkáme lyže s lyžáky na pinpongovém stole je o zábavu postaráno … |

Květen

Květen začal velkým překvapením pro našeho Fífu. Od té doby co jezdí na šestadvacítce a je v té době ve svých sedmi letech velký frajer neustále poslouchám nářek, ze on chce také ty kouzelné nacvakávací pedály. Kolo mu za ten rok co na něm jezdí docela sedlo, proto neváhám, když se na cyklobazaru objeví za dvě stovky prakticky nejeté SPD boty od Shimana. Jako pedály volím klasiku – pětsetdvacítky od stejné značky. Výcvik se sice neobešel bez menšímu pádu, jeho koleno bude navždy označeno malou jizvou, která mu bude připomínat tento nelehký a bolestivý počátek, ale ta radost v jeho očích a následný nárůst jeho výkonnosti ? K nezaplacení.

Pokračování příště ….

Pokračování příště .

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *